Večer s poezií brněnského básníka Miroslava Oravy

8)  n (21.01.2012 17:18)

Rád se připojuji do fanklubu mistra Oravy. Snad se bude tak nádherně zlobit, ale jsem rád, že alespoň někde je přehled jeho díla! Nádherný je článek "Jeden samizdat za tři kila jablek", kde je dobře vystižena česká povaha! Zasloužil se zcela určitě , že na slavné tryzně na Hradčanském náměstí vlála jdena jediná a žáddná jiná zlatá vlajka, moc mne to těšilo.

7)  oprava (21.01.2012 16:43)

Recenzi Milana Blahynky "Oravovy Epoxidy" je třeba hledat v Obrysu-Kmeni v čísle 10/2011 (tedy nikoli jak bylo mylně uvedeno v čísle 17/2001, kterého více než polovina je autorovi věnována!)
Dále v Obrysu-Kmeni č.9/2009 lze nalézt diskusní příspěvek Miroslava Oravy ze setkání členů Unie českých spisovatelů na téma "Dvacet let poté - zisky a ztráty literatury" (ze dne 7.února 2009) - pod názvem "Jeden samizdat za tři kila jablek".

6)  Miroslav Orava básník internetový (23.06.2011 17:58)

Na internetu na adrese "www.obrys-kmen" (zde nelze kliknout!, jednotlivá čísla Obrysu-Kmene je třeba si opsat a pak je vyhledat v internetovém ARCHIVU Obrysu-Kmene, ale novější počítače to prý umí po zadání jména, neověřeno) lze si přečíst tyto básně (pod POEZIE):

č.11/2001 - (k šedesátinám) Kde domov můj, Pohled ze Špilberka (byly otištěny vč. gratulace, ale při zpětném doplňování čísla do internetového archivu vypadly, nenajdete je tam!)
č.25/2001 - Modřiny, Kapitáne kam s tou lodí
č.16/2002 - Na kopcích
č.4/2006 - Má láska se vdává (původní ´kratší´ varianta), Bezejmennný, Odlitek ruky, Zpěv pražce, Tělo koně
č.16/2006 - (k pětašedesátinám) Odlitek ruky, Napíši
č.36/2007 - Chtěl jsem, Brno dnes a zítra, Inverze
č.11/2009 - Zvykání si na bezejmennost, Siňoto ezero, Skřivánkům, Studánky (I,II)
č.18/2010 - O písni, Kolumbus, Mamince, Mámina tvář, Lamartinovo téma, Ani, Moji staříčci
č.5/2011 - Noc na horách, Peklo, Doma, Intermezzo, Roční doby, Modlitba za Mozarta, Modlitba za BaH, Oslovila mě bouřka, Maryčka Nová, Má láska se vdává (nová, trvale už platná ´dvakrát delší´ varianta), O smyslu básní ze strání, Nostalgie, Noc temná
č.17/2011 - polovina čísla je věnována M.O. vč. textu spisovatelky Ivany Blahutové "Já tonu touhou" (prosloveného na výše zmíněném večeru, na němž 25 ´celých nezkrácených´ básní ze všech pěti sbírek - z každé po pěti - recitoval brněnský herec Ilja Kreslík)

Dále tamtéž (Archiv O-K) další kritické texty:
č.3/2009 - Alexej Mikulášek: Ze samizdatové úrody 6
č.17/2011 - Milan Blahynka: Oravovy Epoxidy

Mimoto v internetové knihovničce DLAŇ (na téže adrese) je TEHDY (roku 2002) speciálně pro internet sestavený VÝBOR básní s názvem Zpěvy pošťáka (asi 25 básní). Nejde o sbírku!

Datum poslední revize: 23.O6.2011

5)  n (01.05.2011 17:34)

Musel jsem se prokousat horama slov, než jsem objevil "na kterém letos 24. ledna před plným sálem zaznělo celkem 25 básní ze všech pěti samizdatových sbírek.". Upřímně blahopřeji a přeji ještě mnoho dalších úspěchů v této revoluční tvorbě. Vždyť se mi zvedá žaludek nad současným uměním našich ovíněných režisérů, kteří místo aby trpěli a z bolesti vytvořili něco takto dobrého, tak se radějí ožerou a svedou to, že tu bolest nemohou vyddržet, ale takto nic dobrého nevznikne, v tom uměleckém díle čiší prázdnota, ten alkohol všechno lidské vymaže. Možná je to jinak, ale já to vidím takto! Dobré umění se rodí ve strašných bolestech.

4)  mirek (13.01.2011 12:30)

Přece jen si dovoluji uvést upřesnění k večeru:
Čas je stejný (24.ledna v 17.00).
Místo se mění: namísto Szabó na Gorkého 12 se večer bude konat v kavárně FALK (skoro tamtéž na Gorkého, číslo teď nevím, ale je to asi deset kroků vedle, někdo z pořadatelů bude návštěvníky "přesměrovávat").
Nová informace: na večeru proběhne "křest" mojí nové knížky, vydané těsně před Vánoci (o tom ani pořadatelé zatím neví) s názvem "EPOXIDY aneb POETICKÉ DENÍKY Z GORBAČOVOVY ÉRY" (48 hustě potištěných stran, cena "lidová" = dvě piva v té nejlidovější hospodě = 42 Kč). MO

3)  n (04.01.2011 22:18)

Přiznám se k velké úctě k básníkům a celou dobu dumám, co na to, abych nenarazil. Já jsem byl odkojen Jiráskem a pokládám jej za velkého znalce pověstí, kde prohlašuje české čarodějky za nejmocnější a tím i nejkrásnější a nejmoudřejší. Kdyby existovalo Československo, tak by to byly pověsti československé, ale někdo rád vdolky a já čarodějky. Jiný zase Moravu, ačkoliv já su furt z Moravy, jelikož jsem se tam narodil.

2)  Miroslav Orava (18.12.2010 12:30)

Milý "n", snad se mi ani nesluší u této pozvánky něco komentovat, ale krátce reagovat přece jen musím: Pocházím z kmene moravského (nikoli českého - vždyť německy hovořící Rakušané a Švýcaři také nepocházejí z Německa!) Morava na svoji svébytnost (kéž by se tak stalo v rámci EU) ještě čeká. Je to země, v níž jsem se narodil a kterou budu vždy milovat na prvním místě. Hned po ní následuje Slovensko, kde jsem žil několik let a všechny tři Makedonie (Vardarská, v níž jsem byl pouze několik dní, Pirinská - v ní jsem povětšině na horách strávil přes 200 nocí za všech svých dovolených v letech 1973-1989 a tzv. Soluňská, v níž jsem doposud nebyl). K Zemi české mám chladný až apatický vztah (a to jsem v Praze třiapůlroku studoval), na žebříčku evropských zemí, které "snad" miluji, ji řadím až za Polsko (několikaměsíční studijní stáž v roce 1963) a samozřejmě Francii (měsíc na fingované pozvání v roce 1968) a Španělsko atd., kde jsem nikdy nebyl.
O Kateřině vztahu k Čechám (= Zemi české) bohužel nic nevím stejně tak, jako o jejím "čarodějnictví". To si musíte vyříkat navzájem. Omlouvám se všem čtenářům RD za snad nadbytečný komentář a znamenám se - s úctou M.ORAVA.

1)  n (16.12.2010 15:25)

Kouzelná čarodějka Kateřina.
Sobecky to beru jako náplast na moje bolístky, kdy trpím, že vím, že nic neví. Chodím se ... k pomníku na počest poslední odsouzené čarodějky v Čechách a pevně věřím, že zde zůstalo mnoho potomků. Všichni obdivovatelé Kateřiny mají povinnost se dostavit a vzdát hold, že ještě existuje ženskost, kterou může vidět jen básník, což je normálním smrtelníkům skryto pod pláštěm mystiky.