Měl minulý režim něco společného se socialismem?

Sekce

Anketa

Protesty

Občané proti zdražování energií

Petice občanů proti zdražování energií, benzínu a nafty a za dostavbu Temelína.

stopzdrazovani.cz

Neberte nám stravenky!

Petice za záchranu stravenek a ostatních zaměstnaneckých benefitů.

neberte-nam-stravenky.cz

03.09.2011 [11:29], Fox, Politika, komentováno 12×, zobrazeno 1238×

"Minulý režim neměl se socialismem nic společného" píše Martin Šaffek v popularizačním článku na Britských listech. "Specifické pro kapitalismus je to, jaké třídy a jakou roli hrají ve výrobním způsobu" reaguje Pavel Mladý (NAL). Příspěvek k diskuzi o povaze režimu z let 1948 - '89 v ČSSR.

Měl minulý režim něco společného se socialismem?

Když si Daniel Veselý ve svém článku položil otázku, jak nazývat předlistopadový režim, dospěl vlastně k nutnosti položit si další otázky. Martin Šaffek se pak na tyto otázky pokusil odpovědět, přičemž ve svém článku nadepsaném „Minulý režim neměl se socialismem nic společného“ obhajuje tezi, že minulý režim byl státním kapitalismem.
Socialismus má „něco společného“ i s kapitalismem a s minulým režimem jistě také. Jde přeci o moderní průmyslovou společnost. Nadpis článku tedy lze brát pouze jako jakousi nadsázku – distanci autora od minulého režimu.

Minulý režim byl podivným společenským hybridem, který nezapadal do Marxových představ o epochách vývoje společnosti. Není divu, že levice v tomto případě bojuje s názvoslovím. Ještě více však levice bojuje vůbec s pochopením minulého režimu, jeho analyzováním a poučením pro dnešek.
Martin Šaffek se vypořádává s tímto problémem tak, že minulý režim nazve (státním) kapitalismem. Byl to režim špatný, utlačovatelský, tedy kapitalismus. Martin Šaffek v zásadě předkládá tři hlavní argumenty.

1. Minulý režim nevznikl emancipačním aktem pracujících samotných (podobným Pařížské komuně).
2. V státním kapitalismu existoval zákon hodnoty a byly zde antagonistické třídy („rudá“ byrokracie a dělnická třída).
3. Existovalo odcizení.

Už tento krátký seznam argumentů ukazuje na povrchnost argumentace. Zejména pak ukazuje na metodu na hony vzdálenou té Marxově, k němuž se autor vehementně a sympaticky hlásí. Marxova metoda nespočívala v tom, že by vytvořil schéma, podle kterého pak poměřuje fakta, nýbrž naopak na základě reálných společenských procesů vytváří zevšeobecnění v podobě určitého schématu. Tak jako (tržní) kapitalismus ve většině zemí nevznikl pomocí formy předepsané Anglickou, Nizozemskou či Francouzskou revolucí, ani socialismus (pokud vznikne) zřejmě nevznikne dle jediného vzoru, naordinovaného světu od katedry.

Při obhajobě teorie, že byl minulý režim státním kapitalismem, kterážto začíná (a končí) vnějšími projevy režimu, by se dalo očekávat, že autor uvede znaky specifické pro kapitalismus. To se mu bohužel nedaří. Kapitalismus není specifický existencí zákona hodnoty, specifický je tím, že působení zákona hodnoty je zevšeobecněné, že je hlavním a ústředním zákonem ekonomického života společnosti, který působí živelně, slepě, nezávisle na vůli společnosti. Ani určování cen pomocí výpočtů na základě zákona hodnoty není a nemůže být působením zákona hodnoty, natož pak zevšeobecněným. Zákon hodnoty existoval před kapitalismem a bude existovat i po něm. Už obyvatelé oblasti Úrodného půlměsíce směňovali solené maso za pazourek dle zákona hodnoty, aniž by žili v kapitalismu.

Stejně tak existence antagonistických společenských tříd není ničím specifickým pro kapitalismus. Specifické pro kapitalismus je to, jaké třídy to jsou a jakou hrají roli v kapitalistickém výrobním způsobu. Přitom je přinejmenším sporné, zda „rudá“ byrokracie byla vůbec třídou. Jistě byla třídou z hlediska příjmu či postavení v procesu rozhodování, tedy jako určitá sociologická kategorie. Avšak v Marxově pojetí tříd toto nestačí. Společenská vrstva je třídou tehdy, když hraje nezastupitelnou roli v daném výrobním způsobu. „Rudá“ byrokracie ale pro plánovanou ekonomiku není nezbytná.

Obdobně odcizení zažívali jistě egyptští či řečtí otroci, stejně jako nevolníci při práci na panském. Ani oni nežili v kapitalismu. Má-li tedy být označení minulého režimu něčím více než jen moralistní nálepkou, musí být podpořeno silnějšími argumenty, nikoliv laxním klouzáním po povrchu, které je pro starou českou levici téměř symptomem.

Co měl tedy minulý režim se socialismem společného? Několik věcí by tu bylo: zrušil soukromé vlastnictví výrobních prostředků, zavedl všeobecné právo na práci, ve své pozdější fázi odstranil chudobu, negramotnost a zaostalost. Mimo sovětský blok se pozdní modernizace podařila pouze Japonsku a několika velmi malým asijským zemím.

Přesto minulý režim nebyl socialismem (přinejmenším v Marxově chápání). Rovnostářské ideály socialismu byly postupně spíše opouštěny než naplňovány – speciální obchody či nemocnice pro vyvolené, onu „rudou byrokracii“, rostoucí rozdíly v příjmech (neodpovídající rozdílům ve vynaložené práci). V oblasti politické pak již minulý režim myšlenky socialismu vysloveně negoval. Demokracie zde byla veškerá žádná, režim se stal autoritářskou až totalitní diktaturou tu více, tu méně úzké vrstvy státně-stranických představitelů či hospodářské byrokracie. Konec konců minulý režim potvrdil minulorežimní vtip, že „socialismus je trnitá cesta od kapitalismu zpátky ke kapitalismu.“ Ostatně Kalouskové, Nečasové a jiní jsou do značné míry jeho produkty a sama normalizace se ukázala být vhodnou psychologickou přípravkou pro neoliberalismus.

Jistě lze argumentovat tím, že byla všem zemím východního bloku vnucena sovětská nadvláda, která znemožňovala cestu ke skutečnému socialismu. Nebylo by ale poctivější si položit otázku, zda to nebyl model přehnané znárodňovací mánie a totálního plánování, co by nakonec vedlo ke vzniku „rudé“ byrokracie i bez moskevských intervencí?

V ekonomické rovině byl minulý režim schopen rozvoje pouze v jeho extenzivní fázi (ve fázi stavění těžkého průmyslu na zelené louce). Zasekl se tehdy, když bylo nezbytné přejít k intenzivnímu rozvoji a výrazně zaostával ve výrobě spotřebního zboží. Myslí si levice, že lze centrálně (nebo i lokálně) plánovat i individuální spotřebu?

Dovedu si živě představit, jak na schůzi místní spotřebitelské rady jednotně hlasujeme, že budeme zdravě jíst a pít, pro alkohol nežít a šlechtit plané jabloně, ale hned po schůzi půjdeme do hospody na smažený sýr, který zapijeme pivkem a po té se oddáme kuřácké zábavě.

Nevyvolalo by centrální, třeba i to nejdemokratičtější, plánování spotřeby všech jednotlivců potřebu alokovat pracovní sílu proti její vůli? Nevedlo by to nakonec k nutnosti vzestupu takové nové „rudé“ byrokracie? Neměl by trh hrát určitou roli i v postkapitalistické ekonomice?

To jsou otázky, které si ta část levice, která chce skutečný demokratický socialismus, musí položit. Se současnou ekonomickou krizí to už nejsou otázky čistě akademické.
Označení minulého režimu za státní kapitalismus je možná pro levici propagandisticky výhodné. Ovšem v praxi vede jen k vyhýbání se těmto pro levici těžkým otázkám.

autor: Pavel Mladý (NAL)

Přidat komentář

Komentáře

12) K (24.11.2011 16:28)

Mirku, dej si už pokoj. I když je mi to líto (pročetl jsem teď snad? všecko, co jsi dnes tady do Rudého draka napsal), slovy svět nezměníš. Už jsem ti psal radu staršího, co o tvojí existenci ví (už z dávna ze Šumperska). Dnes voláš hrrr po revoluci, a zítra se budeš modlit (to je jedno ke kterému) "bohu"? Ach jo. Můžeš mi zavolat: 583 214 637. A měj se. Karel.

11) mirek (08.10.2011 00:00)

Milí čtenáři RD: dospěl jsem k názoru, že k hodnocení minulosti už nemám čím podstatnějším přispět. A co se budoucnosti týče, že moje (snad?) racionální myšlení (v rámci teorie pravděpodobnosti) mě vede k plánovité depresi (pro příštích 20 let - u nás na rozdíl o Polska, Maďarska a dokonce i Slovenska). Když během celých nádherných 60.let min.století postupně dospěla ČSSR až k praktickému nepoužívání třídního boje proti BÝVALÝM podnikatelům, kulakům, živnostníkům a jejich rodinám a příbuzným atd. Vždyť ekonomické moci již byli 15-20 let pozbaveni a postupně dostávali možnost se začlenit do pracovního procesu na základě JEN SVÉ chuti a schopností (nejeden ze syna "kulaka" se dopracoval až do funkce předsedy JZD atd. apod.) Podle mého názoru naše společnost byla už "de facto" i "de jure" BEZTŘÍDNÍ (až tak daleko ani zdaleka nedošli ani v NDR ani v Polsku ani v Maďarsku!) Po vstupu vojsk 1968 a hlavně o rok a dva roky později bylo třeba - hledat nového nepřítele. /Otázka často tehdy uváděná "Souhlasíš nebo nesouhlasíš se vstupem vojsk?" a zapisovaná do nově zřizovaných kádrových dotazníků byla jen "blaf" a rozumný člověk se jí mhl vyhnout např. odpovědí "Nemám na to názor" nebo pokud byl "filosofičtěji" založen a do jisté míry i recesista "Jak mohu poručit Slunci, aby ráno nevycházelo". Stejně podle typu odpovědi se kádrovalo jen u těch, kteří trvdošíjně trvali na svém zásadním nesouhlasu./ No, a bylo třeba najít "nepřítele" za všecko, co se u nás 1968-69 seběhlo. Třídy podle mne u nás VIZ výše UŽ NEBYLY (do planého teoretizování o existenci dělnické třídy u nás koncem 60.let min.st. a - nechce se mi hledat učebnice - snad polotřídy družstevních rolníků a vrstvy státních zaměstnanců atd. - bylo to vše v druhé polovině 60.let už promícháno navzájem, u ponku pracoval dělník z dělnické rodiny se synem dřívějšího kulaka, na počítači inženýr synek z rodiny tzv. kovozemědělce s inženýrem synkem z rodiny majitele hotelu atd. atd., ty dva příklady snad stačí). V roce 1970 bylo třeba tady DOMA U NÁS najít opět TŘÍDNÍHO nepřítele, ale kde ho hledat, když tady ty klasické třídy (de facto i de jure) už téměř 20 let nebyly? Teď si vůbec nepřihřívám svoji polívčičku, jen píši, co jsem viděl kolem sebe. Byli to:
1) VYLOUČENÍ z KSČ a jejich rodiny, pokud se jich nezřekly (na rozdíl od pouze z KSČ vyškrtnutých, těm bylo povoleno dýchat na svých dosavadních pracovních místech, i když bez šance na další kádrový růst).
2) RODINY A PŔÍBUZNÍ statisíců emigrantů po r.1968, dokud si (ti emigrovavší) nebyli ochotni uspořádat svůj vztah k ČSSR (za podmínek, o nichž se dnes vůbec nehovoří).
3) CHARTA ´77 přišla jako na zavolanou: další TŘÍDNÍ nepřítel (i když někdy upřímně a někdy licoměrně vyzývala "pouze" - opět někdy upřímně a jindy licoměrně - k "dialogu" s "husákovým" režimem). Od vzniku Charty uplynulo letos 34 let a na základě polistopadového chování jejích signatářů lze UŽ DNES (historie tak dlouhé nohy nemá) rozpoznat, komu šlo o "nápravu socialismu" a komu "o návrat ke kapitalismu". Alespoň s tímto, ne, jinak, alespoň toto mi snad nikdo ze čtenářů RD nepopře.
4) Gorbačov a PERESTROJKA, to už byla jen šaškárna, která u nás nemohla mít jinou šanci, než tak, jak to nakonec nejen u nás dopadlo. Jakápak "glasnosť", když např. (jen např., o vztahu plánu a trhu taky) bylo zakázáno rozšiřování u nás k tisku nepovolené (cenzura, jistěže, čím dál víc!) náboženské literatury, ač byla napsána ne sto, ale i daleko víc než 1000 let před napsáním Komunistického manifestu! (To už režim byl v křečích - nebo si zahrával navíc i se zbytečným ohněm. A NE, ŽE BY NA OTÁZCE VÍRY JAKO TÉMÉŘ PRVOTNÍ STÁL TEHDY NÁŠ SVĚT český a moravský a slovenský! Ale boj musel být tvrdý. Proč v takové z dnešního pohledu pitomosti? Snad hloupost, snad záměr, snad sabotáž. Jistěže nic pro "socialismus v XXI.století" přínosného).
Všem čtenářům RD se omlouvám - už jsem napsal, co jsem vám (během těch pár let) napsat chtěl a musel, i když občas nechtěně zmatečně (naostro na klávesnici, jen konstatuji a fantazíruji - a nejen dnes zde). Nashledanou v lepších časech. Diskuse, nikoli jak jsem doufal já zde, už běží - dál, a iniciují ji jiní a hlavně mladší a minulostí ne až tak moc zatíženi, jako jsem já. /Překlepy mi prosím promiňte, píši na klávesnici naostro, ale to už víte - přečtu si to, až uvidím, že a jak se mi to podařilo odeslat. Díky./ Mirek.

10) ještě malý dodatek (01.10.2011 11:02)

Aniž bych chtěl kohokoli urážet, kdo chtěl vstoupit do KSČ v letech 1971-1989 (za "Husáka"), musel:
1) v 70.letech AKTIVNĚ souhlasit s tím, že v roce 1968 šlo o "bratrskou pomoc" především SSSR, která "zachránila" další osud socialismu u nás (před úklady imperialistů a jejich domácích i zahraničních přisluhovačů). Opět se začalo kádrovat (už ne, zda jeho rodiče byli kulaky nebo živnostníky, ale zda někdo z blízkých příbuzných neemigroval, nebyl vyloučen ze strany). Anebo nedejbože on sám nebo jeho manželka či děti nechodí do kostela. Takto se kádrovalo nejen pro vstup do strany, ale i na PRACOVIŠTÍCH dílenským mistrem nebo zástupcem vedoucího oddělení počínaje (přijímanou omluvou pro "chození do kostela" bylo členství v Československé straně lidové, pro vyšší pracovní funkce to byla aktivní vyšší FUNKCE v ČSL).
2/ Vznik Charty ´77 přinesl další nárok: co si kdo myslel o vstupu vojsk přestalo být téma č.1, tím se stal vztah k Chartě - být (aktivně) PROTI! A další kádrování (v tomto smyslu) příbuzných a známých nejen u kandidátů pro vstup do KSČ, ale i u funkcí v práci.
3/ Až za Gorbačova v 2.polovině 80.let se "ledy pohnuly", např. bývalí vyloučení, kteří 15 let poctivě pracovali a "drželi hubu a krok" a měli (ještě) na to, se mohli stát i vedoucími nedůležitých oddělení v podnicích a závodech (tzv. nenomenklaturní funkce). Zpět do KSČ samozřejmě nesměli (několik desítek výjimek, víc na Slovensku, toto pravidlo jen potvrzuje, tam pracovaly zřejmě především konexe).
4/ Když přijel Gorbačov do Prahy poprvé, spousta lidí u nás očekávala, že v rámci "perestrojky" o roce 1968 něco řekne. Neřekl nic. To byla poslední rána pro lidi, kteří si ještě vzpomínali na socialismus "s lidskou tváří". Místo toho ještě zesiloval "boj" nejen proti Chartě (a dalším dnes bychom řekli "občanským" iniciativám, které vznikaly jako houby po dešti), ale - světe div se, ale internet ještě nebyl - i proti šíření náboženské literatury!
5/ Dalo by se o tom všem psát jistě víc a fundovaněji, nicméně je třeba si uvědomit, že kdo v letech 1971-1989 vstupoval do KSČ, MUSEL souhlasit (tady snad není sporu!) s POUČENÍM Z KRIZOVÉHO VÝVOJE (v letech 1968-1969), které se stalo jakousi "BIBLÍ" reálného socialismu. Nepřipouštěla se (až do hořkého konce) sebemenší pochybnost.
Nemám v úmyslu vše zkoumat vědecky a rozebírat (nejsem historik, na univerzitách je jich i docentů a profesorů plno), píšu jen ověřená fakta (a je jich daleko víc), za něž ručím svým jménem.
Proto jsem do KSČM nevstoupil (pokusil jsem se o to jen jednou koncem minulého tisíciletí asi 1997 - předseda místní=uliční organizace mi doslova řekl: "Já bych tě vzal, stanovy tomu nebrání, a zaručil se za tebe - ale dovedeš si představit, co by to udělalo: buď by tě vyštvali, nebo bych tady zůstal s tebou a několika dalšími sám. Buď rád, že jsi jen SYMPATIZANTEM - sympatizovat můžeš, ale nemusíš. Kdežto jako člen strany vždy MUSÍŠ, ať se ti to líbí nebo ne". Byla to tehdy /1997/ od něj pro mne nevídaně dobře míněná skoro otcovská rada, jíž se držím podnes).
P.S.: Omlouvám se za případné překlepy. Byl jsem "n" vyzván k diskusi, nuže má ji mít. Členem žádné jiné strany než KSČ (1967-1970) jsem nikdy nebyl ani nebudu. Věřil jsem IDEJI, ale (mladý, 26-29 let věku) ještě nepoznal mechanismus a smysl moci.

9) ještě mirek (30.09.2011 14:18)

Až teď na samém konci září jsem dostal chuť a čas (pokud je hezky, raději cestuji) zabrouzdat si na internetu (i zpětně na RD) a zjistil, že mne (ale i jiné) "n" vyzval k diskusi (komentář č.2 k článku Pavla Krajtla "Posílí Paroubek levici") nad "sny a la ´68´". Sice jsem nepochopil vazbu Uhdeho (o Paroubka snad nešlo!) na "ŘEČI a sny a la ´68´", ale přesto...
Navíc dnes ráno jsem si v Obrysu-Kmeni přečetl úryvek z knihy Jindř.Fajta "Listopad 1989: Drama nerovného střetu o rovnost šancí". Celou knihu zatím nemám, ale i tak... Už to dělení naší společnosti v r.1989 (!) na "skutečné pravověrné antikomunisty prokapitalistické", "domnělé antikomunisty prosocialistické" a "antikomunisty prokomunistické" atd. atd. Text jistě vyzývající k diskusi, doporučuji číst, ale přesto - jako čert kříži se vyhýbající roku 1968! Takže pak není jasné, odkud se vzal u nás "reálný socialismus" (za Novotného v 60.letech ještě neexistoval), některé dodatečné kritiky (omezení až zrušení vedoucí úlohy strany, cestování na Západ už se uvolňovalo od roku 1965, plánovité využití trhu a zrušení byrokratického plánování atd.) i návody pro 21.století ("vlastnické samosprávy pracujících" /tehdy rady pracujících atd./ a "samosprávné společenské zřízení" atd.) byly postupně zapracovávány do programu KSČ nebo o to byl tehdy sváděn boj. To jako pamětník přece jen dodnes živě pamatuji! Po bitvě je každý generálem - ale přece jen dovětek: Ota Šik, který emigroval po r.1968 do Švýcarska, dělal pak dokonce i poradce čínské vládě! Zatímco já jsem byl pro tzv. "šikovštinu" (byl jsem ekonom) vyloučen z KSČ atd. A najednou se tady objevil tzv. "reálný socialismus". Jistě, v roce 1968 tady nemlohlo dojít k zásadnější politické změně (byli jsme členy Varšavské smlouvy), ale ekonomické změny + změny k "humánnějšímu socialismu" možné byly (viz Maďarsko). KSČ se však vydala cestou "zdravého jádra strany" (1969), což už natrvalo roztříštilo celou společnost.
KSČM se sice už mnohokrát omluvila i za 50.léta i za tzv. reálný socialismus, ale nedokázala (podle mne dodnes) zaujmout v podstatě žádné stanovisko k druhé polovině 60.let a myšlenkám tzv. Pražského jara. Proč, to je mi jasné: většina jejích členů, jimž je dnes VÍCE NEŽ 40 let (těch je většina), buď patřila k dnes již vymírajícímu ZDRAVÉMU JÁDRU STRANY (na rozdíl od těch nejen vyloučených, ale i jen vyškrtnutých ze strany při prověrkách 1970) nebo tam vstoupila v následujících letech 1970-1989 (na bázi "reálného socialismu" a nikdy jinak! Proto také ten úprk ze strany po roce 1989). Píšu to jen tak a narychlo. Pro KSČM bude myšlenka přihlásit se alespoň k části odkazu tzv. Pražského jara myšlenkou hluboce traumatizující - ještě ode dneška tak 20 let, než doroste reálným socialismem nezatížená generace mladých komunistů do zralého věku. To je pro dnes asi vše, když jsem byl "n" už vyzván.
P.S.: Ještě k citovanému článku - citát z něj: "Moc pracujících výrobců musí být opět nalezena tam, kde byla ztracena: v továrnách a na ulici!" Myslíte si to také?

8) mirek (28.09.2011 19:27)

Za uplynulých 14 dní jsem procestoval křížemkrážem severozápadní Čechy (Ústí n.L., Teplice, Moldava, Most, Chomutov, Vejprty, Jiříkov, Litvínov, K.Vary, M.Lázně, Bor u Tachova, Toužim, Žlutice, Blatno u Jesenice, Žatec, Postoloprty, Louny). Studii psát nebudu.
1/ Nejkrásnější místo: Moldava v Krušných horách, je z něho výhled na údolí Poohří od Kadaně přes Chomutov a Most až po Teplice a za tím údolím se pod vámi (jste o několik set metrů výš) "tyčí" České středohoří. Z Louky u Litvínova je tam náhradní autobusová doprava (asi se už nevyplatí opravovat dva visuté železniční mosty, do Německa trať nikdy nevedla). Jel jsem tam nahoru v sobotu - až do Dubí (brněnská malá Amerika hovn.!) nás jelo několik, nahoru přes Mikulov do Moldavy jen řidič, průvodčí a já - stejně tak navečer nazpět. Nádherná sobota - ani cyklisté ani turisté. Jen jeden zbloudilý německý automobilista, který se meromocí chtěl dostat přes Dubí dole nahoru na Cínovec.
2/ Nejnechutnější místa: nádraží Teplice (kdysi -lázně) a rychlíkové nádraží K.Vary (tzv.horní - na cestě Ústí-Cheb-Norimberk). Nikde nic a nic, jen otlučené omítky, a prý v nich občas přespávají i bezdomovci!
3/ Nádherné Toužimsko a Žluticko, ale ta trať krajem pro cykloturistiku jako stvořeném bude asi brzy zrušena.
4/ Celkově ale oproti tomu tady v jihomoravském kraji v osobácích nezvyklý počet občanů tmavší pleti, a v myslích těch bělejších - počínající "hnědo". I Most po osmé večer jako vylidněn... Skutečně jsem si oddechl (Prahou jsem z Ústí projel bez přestupu, ale už v Praze zmizela z rychlíků němčina) až v Pardubicích - přerušil jsem jízdu a dal si piva v krásné restauraci na nádraží a z okna mohl pozorovat lidi, co se vraceli v sobotu navečer z výletů s koly nebo pěší nastupovali do trolejbusů... týden po mém výletu na Moldavu). Pustil jsem ještě jeden vlak a byl za půldruhé hodiny doma v Brně (večer po osmé plném lidí).
5/ Těch krásných míst v Bohem i systémem/systémy opuštěném kraji je mi ve vzpomínce líto. Víc se už nebudu pokoušet napsat.

7) n (15.09.2011 21:23)

Mirku, zajímavé čtení, ale já věřím v lid, který je stavěn na otář místo boha(např.Manifest Komunistické Strany) Prostě pokrok se nedá zastavit, tak jako křesťaná za svou víru v člověka tj. včetně otroků, umírali v arénách, tak i novodobí bojovníci za člověka hynuly v koncentrácích. "Buržoazie sehrála v dějinách neobyčejně revoluční úlohu." A znovu musím připomenout, že pokrok se nedá zastavit, tzn. využít všechny dialektické rozpory jak antagonistické tak neantagonistické k dalšímu rozvoji celé společnosti. Na západě existují hory knih o manažérském řizení, tj. jak vzbudit zájem o týmovou práci lidí a jejich motivaci. Zde vidím hlavní zdroj síly pro další pokrok.

6) Mirek to Fox: (13.09.2011 19:53)

Díky. Odjíždím zítra před šestou osobáky přes Havl.Brod a Kolín atd. do Mostu. Čtvrtek a pátek mám naplánován (s návraty do Mostu) pro Chebsko, Sokolovsko, Žluticko, Žatec a Chomutovsko. Sobotu jsem tak jak tak plánoval na Liberecko vč. Jedlové při cestě domů (ale volný byt jen pro sebe s klíči v Mostě mám, mohu si vše prodloužit, a taky to udělám, dokud to vydržím, umělé výživy už v pátek dojdou, ale pořádný pitný režim a polévky by mi neměly dát zahynout, a mít byt a osobní vlaky v cizí zemi - zemi České, tož to je pro mne jak výhra v loterii). A manželka si ode mne aspoň odpočine! Nežárlí, však narok bude moci taky i vlaky, zatím má šalinkartu do konce října, tak ať si jí užívá!
Potřebuji tip, kde Vás hledat: v sobotu bych mohl být třeba v Liberci na nádraží nejdřív v 9.45 rychlíky nebo 11.12 osobáky, navečer před setměním odjezd zpět do Mostu.
Zkuste mi odpovědět zde (před odjezdem se ráno kolem páté zde podívám). A kromě toho:
Pevná linka zde v Brně domů (půjdu spát asi před jedenáctou): 549 243 234
Můj "mobil" (dědek, za 300 Kč repas., nezvoní jen tiše vrčí, spíš jako 1.pomoc, než se hovorem vybije baterie): 723 035 685
Těším se na setkání (slovensky) "dovi!" (zní mí to líp než "nashle!") Váš (proč si proboha netýkáme) Mirek.

5) mirkův šleh před odjezdem - pokračování (13.09.2011 17:40)

Co cítím jak cítím právě teď:
1/ Tleskat v kostelích (nebo na pohřbech) bylo za mých prastaříčků, staříčků, rodičů i v mém dětství, mládí i středním věku až do konce října 1989 něco NEPŘEDSTAVITELNÉHO! A když se někdo (třeba jednou můj spolužák bez řidičáku ve 12 letech na motorce svého otce) zabil nárazem o strom, na strom se přibil z latěk co byly po ruce vyrobený asi 20-25 cm křížek a pod něj na konopné (proti dešti) špagáty se zavěsila sklenice od zavařenin na kytky, co rostly (v zimě větvičky chvojí). Žádné svíčky (ty patřily na hřbitov, do kostela, ale také domů - když vypnula eklektrika nebo také - na mazání lyží atd. A hračky - většinou doma vyrobené dřevěné, kupované plyšáky nebyly známy - kromě na hraní jako symbol snad jen do betlémů). Čím dál se mi tento už téměř znárodnělý zvyk HNUSÍ (dědu Mráze vyhnal Santa Klaus a "ježíšek" je čím dále dál od nás - a dokonce ano katolické církvi to nevadí, hlavně že je "in"!)
2/ Izrael se svojí politikou vůči Palestincům dostává do čím dál větší izolace, teď už i Turecko a "nový" Egypt. Počkáme si na hlasování v OSN, kdo se k uznání Palestiny nepřidá. USA jednoznačně bude vetovat, ale mě zajímá postoj ČR - bude pro, bude proti nebo se zdrží hlasování? Dozvíme se 20.září (snad).
3) Obamovi se nedaří udržet dohodu, která by měla obnášet rozpočtové úspory ve výši 3 bilionů US-dolarů BĚHEM 10 let.
4) Čína má k dispozici devizové rezervy ve výši 3,2 bilionu US-dolarů.
5) Italie (po Řecku druhá nejzadluženější země EU) PROSÍ o pomoc bohatou komunistickou Čínu (nákup dluhopisů oplátkou za pobídkové investiční možnosti Číny v Italii).

Takže odjíždím do severozápadních Čech pln zhnusení i nadějí. Čas ukáže. Jen - v Česku setrvalý stav, kecy o zbytečnostech a kdo s kým co z VIP, a pod nimi plíživá příprava a realizace dalšího gigantického podvodu, srovnatelného jen s Klausovým "santa"-dárečkem "zhasněte!" z počátku 90.let. Lituji VĚTŠINU dnes U NÁS dospívající generace - ideu o demokratickém socialismu nechce ani slyšet, chce demokratizovat kapitalismus. Komunistická idea se jí příčí - už kvůli Miladě Horákové (tím byli odkojeni, tím jsou krmeni, z toho je zkoušejí, jména Klementis nebo Slánský jsou jim neznámá... atd. atd.). Než se vzpamatují, bude už i pro ně pozdě.

Hodně na cestách diskutuji. V čase se ale vše mění. Byl čas, kdy za všechno zlé u nás mohli Sověti. Po "listopadu" čím dál víc za vše zlé u nás (vč. dneška) mohou komunisti. Ale i středněvěcí už říkají, že "za komunistů bylo líp než dnes". Je to A bez B nebo B bez A, a kde je C? A proč my máme Rómy, když ve většině Evropy jsou to Cikáni? Atd.

No, musím končit jako vždy provokativně kacířsky: Přál bych si, aby KSČM byla jak si Štětina a spol. přejí co nejrychleji zakázána - donutilo by ji to pod novým názvem a s více sympatizanty vystoupit daleko úderněji než dnes, kdy v parlamentu "zahnívá". Ale ONI ("věrchuška") to už tuší, tak tedy nejlépe jen "pozastavení": ať si to riziko ztráty času nese KSČM! Protože pouze "pozastavena na dobu neurčitou" nenajde uvnitř sebe sílu si zvolit nový název, a bude se soudit až po Evropský soudní dvůr, aby byla zase "připuštěna" ve starých kolejích jako dřív, a čas poběží bez KSČM.
Jsem jen sympatizant a myslím jako jiní sympatizanti. Myslím si, že než "hrát v parlamentu STÁLE TŘETÍ housle" (partitury symfonií "třetí housle" neznají, ani Beethovena ani z našich Smetanu nebo Dvořáka nebo Janáčka toto pokušení ani nenapadlo!), které jsou vlastně zbytečné, když stačí bohatě k provedení stačí housle první a druhé...
Nerad to píšu (ale znáte mě snad!) - myslím si, že právě nyní dozrává ČAS - ne k pouhé změně NÁZVU strany (na to už dnes málokdo naletí), ale (moderním slovníkem řečeno) k INOVACI strany (a tím pádem i jejího názvu, aniž by HLAVNÍ PROGRAMOVÉ PRVKY a MARXISTICKÁ VÝCHODISKA byly jakkoli dotčeny).
Píšu to zcela nezúčastněně, žádný zisk ani potlesk nečekám. Platí zde totéž, co o dospívající generaci, ale v opačném gardu: přál bych si, aby se strana inovovala a v souvislosti s tím i přejmenovala, ale dokázala se vymezit i vůči sociální demokracii (ano, je rozdíl mezi demokratickým socialismem a sociální demokracií). Bude to bolet! Ale bez tohoto kroku KSČM bude hrát stále jen třetí (nadbytečné?) housle a voliče to omrzí. Strana v parlamentní demokracii musí neustále bojovat o zlato nebo alespoň stříbro, bronz v parlamentu nebývá k ničemu, jsou tam ještě další bez medailí.
Aby se přívlastek "komunistická" v názvu strany místo racionálního argumentu nestal (iracionálním?) FETIŠEM!
Malá závěrečná poznámka: právě ono IRACIONÁLNO budiž navždy doménou každého jednotlivého svobodného ČLOVÉKA! I proto "komunistická ideologie" dopadá jak dopadla. Zejména v tomto směru se dostala až na úroveň tupé náboženské ideologie a s ní spojené nevraživosti (i nenávisti) k jiným ryze SOUKROMÝM názorům, na něž má každý nezadatelné právo. Praxe budiž kriteriem pravdivosti: kdo z aparátu ÚVKSČ se odvážil před operací zeptat špičkového chirurga, který ho měl operovat, zda "věří v Boha, anebo se již s náboženskou otázkou zcela vyrovnal"? NIKDO! /To bylo za KSČ/.
Otázka pro dnešek: Může se praktikující či tím spíše "nepraktikující" a o to více přesvědčenější křesťan (ať už katolík nebo pravoslavný nebo protestant), žid, mohamedán, budhista nebo jakkoli věřící stát členem KOMUNISTICKÉ strany Čech a Moravy, aniž by se dostal do rozporu se SVÝM svědomím? Odpověď: NE! ("Bohem komunistů je totiž HMOTA od počátku až na věky věků..."). Kvůli tomuto (nejen u nás, ale u nás až moc) "povýšení" HMOTY na BOHA (kým? no komunisty!) - jo, Feuerbach, Engels + praxe 40 let - SKUTEČNĚ VĚŘÍCÍ (v něco jiného než ve všemocnou HMOTU) a jimž to z kazatelen nelze nařídit - KOMUNISTY VOLIT NEBUDOU, i když se s jejich politickým programem ztotožňují. Je to snad MILKION voličů, možná i víc! Sranda, že? Jak chce oslovit KSČM třeba ty mladé třeba jen z New Age (ať osobně si o tom hnutí myslím cokoli?)
Je to rozbití základů marxismu ("náboženství je opiem lidsva"), kdyby INOVOVANÁ dř.KSČM již v prvním článku nových stanov prohlásila, že je "bezkonsefijní" stranou ve smyslu Všeobecné deklarace lidských práv a otázkami víry či nevíry (v Boha, v bohy, v matku Hmotu, v Nic) se už NIKDY ZABÝVAT NEBUDE, že to je RYZE SOUKROMÁ VĚC - a tím se zásadně liší od - čeho - "komunistického" náboženství! (Ale i od třeba KDU-ČSL! Ale třeba i od USA, kde se přísahá na Bibli! Atd.) A konec omouvání - nyní jsme i pro členství přístupni VŠEM! Zvažte - název "komunisté" U NÁS = v prvé řadě "aktivní neznabozi", kteří udělali mnoho dobrého, ale i mnoho špatného. Teď jde o to, čeho víc - jak na trhu! Moji rodiče byli oba komunisté, i já jsem byl komunista... Údajně je to už zase k chlubení! Ne, je to k pláči - i na postsovětské poměry zázrakem vzniklá jak fénix z popela KSČM a na 99% bez korupce za celých téměř 20 let ztrácí na síle ne kvůli programu, ale že je ji vidět čím dál míň. A bojím se to zas říct: kvůli názvu "komunistická". Ten zprofanovaly když začnu jen pamětí svou již z dospělosti všecky prověrkové komise v r.1970 (tak jako známí grázli z prověrkových komisí po r.1948), a pak KSČ vykvetla nová kasta záloh, které přeskočily (i z nestranických funkcí) do OF atd. Za to vše můžou komunisté (i moji rodiče, i já). Moje manželka ani děti KOMUNISTY NIKDY volit nebudou!
Už jen závěrem:
a/ Strana by se měla "od-náboženštit" (viz výše)
b/ Strana už dostatečně zhodnotila léta 1948-1960, už se neomlouvat, jen "idoly" alespoň méně osvěcovat gloriolou
c/ Strana vůbec nedokáže hodnotit léta 1960-1967, a to je velký průšvih
d/ Strana jako by se ODMÍTALA konkrétně (bez obviňování Sovětů a USA) vyjadřovat k letem 1968-1970, která sice se Sověty, ale pod NAŠÍM UŽ vedením roztříštila společnost a název KOMUNISTA se stal jen "pracovně-kvalifikačním názvem" a snad milion komunistů byl nucen stranu opustit, protože neměl "tu správnou kvalifikaci"
e/ Strana o létech "za Husáka" by měla dokázat hovořit alespoň trojrozměrně, ale tady bych problém neviděl, to je zmapováno snad ze čtyř rozměrů a je dostatek pamětníků, kteří viděli organické prorůstání až do "polistopadí"
f/ Strana /už KSČM/ za dvacet let dosáhla asi maxima svých možností, začíná skomírat (není to jen její vina) a název "komunistická" (jistěže nádherný a ověnčený i krví!) jaksi "nejde do noty" ani většině mladých, ani většině středněvěkých ani snad víc než polovině starších. Snad (po odhození předsudků) se KSČM dočká i 23% mandátů, ale protože se stejně na vládě nebude podílet a lidi si budou sami sobě nadávat, komu dali hlas, při dalších volbách bude padat až do bezvýznamnosti. Co s tím?

Strana by měla (bez čekání na léta-trvající analýzy) zaujmout rozhodné stanovisko (viz výše) a hlavně - urychleně a uvážlivě zvolit název, kde by se slovo "komunistická" (je to těžké - "občansko-komunistická", "demokraticko-komunistická", "lidově-komunistická", "národně-komunistická", "evropsko-komunistická", "marxisticko-leninsko-komunistická") nebylo. Je to tabu, přívlastky jsou jen humorné. Ideu nelze znásilňovat - ani do názvu čehosi!

Reakce z diskuse o KSČM s dvacetiletou dívenkou-studentkou VŠ z vlaku: "A co ti komunisti u nás vlastně chtějí, když v Rusku už taky mají kapitalismus a horší než u nás! To nám chtějí dávat za vzor Severní Koreu a Čínu? Zbláznili se? Na to jim už nikdo nenaletí!"

Tož to zatím (slova do větru) stačí. Hezký zlatý podzim!

4) Fox (13.09.2011 13:16)

Mirek: Tento víkend strávím v Liberci (kde se výjimečně v Čechách čůrá do Baltu), tak kdybyste měl cestu?

3) mirkův šleh před odjezdem (13.09.2011 12:56)

Sliby = chyby, tak jen pár slov. Od zítřka budu mít základnu v Mostě! (Můj švagr-vdovec tam má byt, ale bydlí povětšině u družky tamtéž, a až do prvního sněhu povětšině jsou spolu na její - taky důchodkyně-vdova - chalupě u České Lípy, takže budu mít v Mostě celý jednopokoják v paneláku JEN pro sebe jak dlouho tam vydržím, škoda, že již nejsem "na kočky", takový volný "kér"...) To jen jako úvod.
Včera večer jsem si dovolil se dívat (jinak si televizi zakazuji) na španělsko-argentinský film METODA (z r.2005, už proto, že byl v originále s titulky na ČT 2 - od 22.15 do půlnoci), s dovětkem (v programu televize) "psychologický thriller". Jsem dalek od toho, abych se k filmu kriticky vyjadřoval, "thriller" to byl, ale ne o zabíjení, ale vyřazování ze hry (konkurz o jednu pozici v nadnárodní firmě mezi sedmi uchazeči). Psychologicky dobře "zkombinovaná" hra (opravdu, nefilm, divadlo by stačilo - ale o co? Definice "pozice" v nadnárodní firmě tam zcela chyběla, prostě jen "boj" o "možnou" blíže neurčenou "pozici"! A mezi "elitami" jak kdo to bere! Proti Dvanácti rozhněvaným mužům či jak se ten legendární film nazýval - raději nesrovnávat!) A přesto i filmu METODA "jakoby" občas zajiskřilo i lidskými právy, feministickým a odborářským hnutím, flexibilitou ve vztahu k věku atd. V podstatě: dost vizionářský (ale jen o šest let dopředu!) film - o tom, že ... zasahuje už i elity..., které však na rozdíl od jiných nebyly v nouzi, ale chtěly si jen polepšit, jinak se nemusely na konkurz přihlásit a nic moc by se nezměnilo. Můj názor - ztacený čas díváním se.
Ale dostz nářků - odjíždím poznat severozápadní Česko = severozápadní zemi Českou. A hlavu mám plnou jiných myšlenek. Ty uvedu v druhé části (pro vás viz výše).